Perlinka představuje základní materiál pro tvorbu vnějších i vnitřních omítek. Její masové rozšíření pomohlo omezit výskyt nevzhledných prasklin, které se po čase začaly objevovat i na těch nejpečlivěji vytvořených omítkách. Tato umělá tkanina musí být zasazena do dostatečně velké vrstvy lepidla, které zajistí její optimální držení. Pokud se však pokusíte ušetřit, časem se začne perlinka posouvat a omítka opadávat. I proto doporučujeme dodržovat hodnoty stanovené výrobcem pro dosažení optimálního výsledku.
K čemu se používá perlinka?
Bez perlinky si v dnešní době nedovedou stavaři představit svůj život. Tato umělá tkanina s oky výrazně prodlouží životnost a pevnost omítek. Vnitřní ani venkovní zdi drží pohromadě, netvoří se na nich nevzhledné praskliny, které byly typické hlavně pro staré domy. Perlinka pomáhá také s vyrovnáním větších ploch a dobře zamaskují i výraznější nerovnosti u svislých konstrukcí. Ani při zateplování vnějším kontaktním systémem se bez ní neobejdete.
Při nákupu perlinky berte v potaz zejména velikost ok, která ovlivňuje soudržnost zdiva. Čím hustší, tím soudržnější bude výsledná omítka. Jako u každé tkaniny se zohledňuje i objemová hmotnost, která přímo ovlivňuje pevnost. Obecně platí, že lehčí perlinky využijete u vnitřních zdí, fasády si naopak vyžadují těžší kousky. Posledním kritériem je materiál tkaniny, který je obvykle uveden přímo na přebalu.
Jaká je nostnost a použití chemické kotvy jsme detailně rozebrali v našem článku.
Spotřeba lepidla na perlinku
Počítejte s tím, že spotřeba lepidla bude poměrně vysoká, protože perlinky se používají na rozsáhlé plochy. Odborníci standardně využívají hned dva druhy lepidel – jedno na vytvoření primární armovací vrstvy, do které tkaninu zasadí a druhé sloužící k překrytí tkaniny a její fixaci na místo. V domácnostech to není úplně potřeba, protože zdi nejsou vystaveny příliš velkému tlaku. Naproti tomu u venkovních zdí je využití dvou lepidel vhodné.
Lepidla musí být naneseno dostatečné množství. Primární armovací vrstva mívá tloušťku zhruba 5 mm, vrstva krycí může být o něco málo tenčí. Stačí, pokud tkaninu dokonale překryje. Standardně se počítá se spotřebou 4 kg lepidla na na 1 m2 plochy. Doporučujeme toto množství respektovat, protože při nedostatečné fixaci tkaniny může časem dojít k jejímu posouvání a praskání zdí se nezbavíte.
Výrobci tkanin standardně uvádějí doporučený typ lepidel, nemusíte se však jejich radami řídit absolutně. Obecně platí, že čím kvalitnější lepidlo využijete, tím odolnější a pevnější bude výsledná omítka. V následující tabulce nabízíme porovnání vlastností obyčejných a flexibilních lepidel:
Druh lepidla | Výhody | Nevýhody |
---|---|---|
Cementové | Nižší cena, lepší dostupnost, univerzálnější použití | Menší flexibilita na větších plochách, pomalejší tuhnutí, horší vlastnosti ve vlhku |
Flexibilní | Lepší pružnost na velkých plochách, rychlejší tuhnutí, odolnost vůči přírodním vlivům | Vysoká cena, horší dostupnost, omezenější použitelnost. |
Jak postupovat při řezání polykarbonátu jsme detailně sepsali v našem článku.