Jak dlouho měřit teplotu rtuťovým teploměrem

Měření teploty bývá velkým strašákem, protože se k němu uchylujeme většinou až tehdy, když pociťujeme příznaky nemoci. V dřívějších dobách byl jediným dostupným nástrojem rtuťový teploměr, jehož prodej je ovšem od roku 2009 zakázán. Měření rtuťovými teploměry trvá poměrně dlouho, protože pro dosažení adekvátních výsledků musí kapalina mít dostatek času, aby se adekvátně roztáhla. Proto byste při měření v podpaží měli počkat alespoň 5 minut, zcela přesné hodnoty ovšem získáte až po 10 minutách.

Stručné shrnutí:

Rtuťové teploměry a měření teploty – minimální doba při měření v podpaží je 5 minut, přesné měření trvá alespoň 10 minut, pro děti existuje tzv. rychloběžka pro výrazně rychlejší měření, rtuťové teploměry jsou od 1. 6. 2009 zakázány.

Druhy teploměrů – infračervený, klasický skleněný, proužkový, digitální, chytrý, v poslední době přibývá dětských řešení, nutno dodržet čas měření stanovený výrobcem pro dosažení odpovídajících výsledků.

Rozsah teploty při měření – teplota těla se neustále mění, za zvýšenou teplotu je považována hodnota nad 37 ℃ v podpaží, horečka začíná od 38 ℃, kdy již je jistým viníkem onemocnění organismu, normální hodnoty se liší podle místa měření, nejnižší jsou v podpaží (36,7 ℃) a nejvyšší v konečníku (37,7 ℃).

Rtuťové teploměry a měření teploty

V dřívějších dobách jste na trhu nic jiného než rtuťový teploměr nekoupili. V průběhu 90. let je ale začaly vytlačovat jiné technologie a od 1. června 2009 je jejich prodej na území EU dokonce zakázán. Hlavním důvodem jsou zdravotní rizika spojená se rtutí, která může kontaminovat půdu i vodu a v případě rozbití teploměry přinášela zdravotní rizika i obyvatelům domácnosti.

Obecně platí, že měření rtuťovým teploměrem by mělo probíhat tak dlouho, dokud se rtuť v nádobě nezastaví. U běžného měření v podpaží se tato doba odhaduje na 5 minut, může být ale i o něco málo delší nebo kratší. Naprostou jistotu ovšem bude mít pouze tehdy, pokud vyčkáte alespoň 10 minut. Jestliže tedy lékař potřebuje přesné hodnoty, nezbývá než vydržet v klidu o něco déle. 

U dětí se proto využívala tzv. rychloběžka. Jedná se o rtuťový teploměr určený pro měření teploty v konečníku. Odečet teploty je možný již po zhruba 3 minutách, přesné údaje získáte během 5 celých minut. Dlouhá doba měření je kromě zdravotních rizik jedním z důvodů, proč se od rtuťových teploměrů postupně ustupuje a stále rychleji je nahrazují jiné technologie. 

Druhy teploměrů

V momentě, kdy došlo k zákazu rtuťových teploměrů se již na trhu vyskytovaly mnohem šetrnější a současně rychleji měřící alternativy. Jedná se zejména o následující řešení:

• Infračervený teploměr – vyšší cena, snímá infračervené paprsky lidského těla, kontaktní i bezkontaktní varianty, měří velice rychle a přesně, nutno udržovat senzor čistý, lze s ním měřit i teplotu okolního prostředí
• Klasický skleněný teploměr – nízká cena, namísto rtuti využívá galium nebo indium, funguje na principu rozpínavosti kapalin vlivem teploty, pomalejší měření, ke svému fungování nepotřebuje baterie, riziko rozbití při pádu 
• Proužkový teploměr – vhodné řešení pro cestovatele, vkládá se pod jazyk, na čelo nebo do podpaží, nepotřebuje baterie, výsledky měření jsou pouze orientační
• Digitální teploměr – vyšší cena, odolnost proti pádu, přirozená náhrada skleněných teploměrů, rychlé a přesné měření, podsvícený displej, paměť pro ukládání výsledků, snadné ovládání, dětská varianta bývá ve tvaru dudlíku
• Chytrý teploměr – nejvyšší cena, digitální teploměr s možností propojení s chytrým telefonem pro rychlé a pohodlné monitorování průběhu nemoci u všech členů rodiny 

V posledních letech navíc výrazně přibývá řešení pro děti, které jsou mnohem citlivější, měří rychleji a navíc mají vhodnější tvar. Monitorování teploty je u nemocných miminek zásadní, proto je vhodné mít k dispozici nástroj, kterým jej provedete bez větších obtíží. V tomto velmi bodují infračervené teploměry, které měří i po prostém přiložení. Nemusíte proto spící ratolest budit a přitom můžete pohodlně sledovat jeho teplotu. 

Výrobci standardně uvádějí čas pro měření, který se snažte za všech okolností dodržet. Zejména u digitálních nebo infračervených modelů totiž může docházet s přibývajícím časem k mírnému narůstání naměřených hodnot a tím i ke kreslení reálného stavu. U klasických skleněných teploměrů je naopak s přibývajícím časem měření stále přesnější, protože kapalina se rozpíná podle teploty. 

Rozsah teploty při měření

Teplota těla neustále kolísá, proto je stanovení hranice poměrně obtížné. Bezprostředně po cvičení nebo večer bude teplota přirozeně o něco vyšší než po probuzení nebo v klidu. I z toho důvodu nemá měření v případě, že nejsou přítomny žádné příznaky onemocnění, příliš velký smysl. Teplota sama o sobě totiž není nemocí, pouze poukazuje na určité procesy v těle, které mohou být nemocí ovlivněny nebo aktivovány.

Za zvýšenou teplotu se považuje teplota v podpaží přesahující hranici 37 ℃. Může, ale nemusí, být spojena s onemocněním. Naproti tomu horečka, která začíná na hodnotě 38 ℃ již jednoznačně indikuje nemoc organismu. Jestliže horečka neklesne ani po 24 hoinách od jejího prvního naměření, je nutné kontaktovat lékaře. V následující tabulce nabízíme pro představu rozsah normálních teplot dle místa měření:

Rtuťové teploměry a měření teploty

V dřívějších dobách jste na trhu nic jiného než rtuťový teploměr nekoupili. V průběhu 90. let je ale začaly vytlačovat jiné technologie a od 1. června 2009 je jejich prodej na území EU dokonce zakázán. Hlavním důvodem jsou zdravotní rizika spojená se rtutí, která může kontaminovat půdu i vodu a v případě rozbití teploměry přinášela zdravotní rizika i obyvatelům domácnosti.

Obecně platí, že měření rtuťovým teploměrem by mělo probíhat tak dlouho, dokud se rtuť v nádobě nezastaví. U běžného měření v podpaží se tato doba odhaduje na 5 minut, může být ale i o něco málo delší nebo kratší. Naprostou jistotu ovšem bude mít pouze tehdy, pokud vyčkáte alespoň 10 minut. Jestliže tedy lékař potřebuje přesné hodnoty, nezbývá než vydržet v klidu o něco déle. 

U dětí se proto využívala tzv. rychloběžka. Jedná se o rtuťový teploměr určený pro měření teploty v konečníku. Odečet teploty je možný již po zhruba 3 minutách, přesné údaje získáte během 5 celých minut. Dlouhá doba měření je kromě zdravotních rizik jedním z důvodů, proč se od rtuťových teploměrů postupně ustupuje a stále rychleji je nahrazují jiné technologie. 

Druhy teploměrů

V momentě, kdy došlo k zákazu rtuťových teploměrů se již na trhu vyskytovaly mnohem šetrnější a současně rychleji měřící alternativy. Jedná se zejména o následující řešení:

• Infračervený teploměr – vyšší cena, snímá infračervené paprsky lidského těla, kontaktní i bezkontaktní varianty, měří velice rychle a přesně, nutno udržovat senzor čistý, lze s ním měřit i teplotu okolního prostředí
• Klasický skleněný teploměr – nízká cena, namísto rtuti využívá galium nebo indium, funguje na principu rozpínavosti kapalin vlivem teploty, pomalejší měření, ke svému fungování nepotřebuje baterie, riziko rozbití při pádu 
• Proužkový teploměr – vhodné řešení pro cestovatele, vkládá se pod jazyk, na čelo nebo do podpaží, nepotřebuje baterie, výsledky měření jsou pouze orientační
• Digitální teploměr – vyšší cena, odolnost proti pádu, přirozená náhrada skleněných teploměrů, rychlé a přesné měření, podsvícený displej, paměť pro ukládání výsledků, snadné ovládání, dětská varianta bývá ve tvaru dudlíku
• Chytrý teploměr – nejvyšší cena, digitální teploměr s možností propojení s chytrým telefonem pro rychlé a pohodlné monitorování průběhu nemoci u všech členů rodiny 

V posledních letech navíc výrazně přibývá řešení pro děti, které jsou mnohem citlivější, měří rychleji a navíc mají vhodnější tvar. Monitorování teploty je u nemocných miminek zásadní, proto je vhodné mít k dispozici nástroj, kterým jej provedete bez větších obtíží. V tomto velmi bodují infračervené teploměry, které měří i po prostém přiložení. Nemusíte proto spící ratolest budit a přitom můžete pohodlně sledovat jeho teplotu. 

Výrobci standardně uvádějí čas pro měření, který se snažte za všech okolností dodržet. Zejména u digitálních nebo infračervených modelů totiž může docházet s přibývajícím časem k mírnému narůstání naměřených hodnot a tím i ke kreslení reálného stavu. U klasických skleněných teploměrů je naopak s přibývajícím časem měření stále přesnější, protože kapalina se rozpíná podle teploty. 

Rozsah teploty při měření

Teplota těla neustále kolísá, proto je stanovení hranice poměrně obtížné. Bezprostředně po cvičení nebo večer bude teplota přirozeně o něco vyšší než po probuzení nebo v klidu. I z toho důvodu nemá měření v případě, že nejsou přítomny žádné příznaky onemocnění, příliš velký smysl. Teplota sama o sobě totiž není nemocí, pouze poukazuje na určité procesy v těle, které mohou být nemocí ovlivněny nebo aktivovány.

Za zvýšenou teplotu se považuje teplota v podpaží přesahující hranici 37 ℃. Může, ale nemusí, být spojena s onemocněním. Naproti tomu horečka, která začíná na hodnotě 38 ℃ již jednoznačně indikuje nemoc organismu. Jestliže horečka neklesne ani po 24 hoinách od jejího prvního naměření, je nutné kontaktovat lékaře. V následující tabulce nabízíme pro představu rozsah normálních teplot dle místa měření:

A jak léčit pásový opar doma se dočtete v našem článku.