V posledních třech letech se pojem saturace krve kyslíkem skloňoval prakticky neustále. Náhlý pokles totiž doprovází řadu akutních nemocí včetně zápalu plic. Se sledováním této hodnoty nejen u nemocných, ale i zcela zdravých lidí, pomáhají pulzní oxymetry, které údaj v procentech zobrazí během několika málo sekund. Při poklesu pod 95 % byste měli rozhodně zpozornět a pokud se zdravotní stav začne dále zhoršovat, je nutné okamžitě uvědomit lékaře. Hranice mezi životem a smrtí je představována pouhými jednotkami procent.
Co je to saturace krve kyslíkem?
Saturace (nasycení) krve kyslíkem udává, jaký je podíl kyslíku v krvi. Vzhledem k tomu, že orgány ke svému fungování potřebují velké množství kyslíku, musí se tyto hodnoty neustále pohybovat nad 95 %. Jakýkoliv pokles saturace signalizuje vážný zdravotní problém, který může v případě neadekvátní léčby skončit i smrtí pacienta. I proto se pravidelné měření saturace doporučuje všem chronicky nemocným.
Lékaři standardně rozlišují tři základní typy saturace. Nejdůležitější je saturaci tepenné krve kyslíkem (SaO2). Jako pomocný údaj se mnohdy využívá saturace žilní krve (SvO2). Obě tyto hodnoty je však možné změřit pouze pomocí pokročilého vybavení v nemocnici. Domácí pulzní oxymetry měří saturaci periferní krve kyslíkem (SpO2), tedy pouze krev v kapilárách. Hodnoty SaO2 a SpO2 se sice mohou mírně lišit, přesto je lze využít k přesnému odhadu.
Jak číst hodnoty saturace krve kyslíkem?
Při měření v domácích podmínkách s největší pravděpodobné využijete služeb pulzního oxymetru. Ten během několika sekund změří hodnotu nasycení periferní krve a zobrazí výsledné číslo na obrazovce. Podle toho, jak vysoká hodnota se objeví, byste měli zvážit další kroky.
V následující tabulce nabízíme přehled intervalů něměřeného nasycení krve kyslíkem, závažnost a doporučený postup. Obecně platí, že byste měli naměřené hodnoty vždy analyzovat s ohledem na zdravotní projevy pacienta. Jestliže trpí akutním zápalem plic a saturace rázem poklesla pod 95 %, je na místě konzultace s ošetřujícím lékařem. Naopak u chronicky nemocných bývají podobné hodnoty zcela normální a nemusí nic znamenat.
Saturace krve kyslíkem (v %) | Závažnost | Doporučený postup |
---|---|---|
95–100 | Žádná | Vše je v pořádku, jedná se o fyziologické hodnoty |
90–94 | Nízká | Sledovat zdravotní stav, opakovat měření v pravidelných intervalech, kontrolovat přítomnost dalších příznaků nemoci |
80–90 | Vysoká | Konzultovat stav s ošetřujícím lékařem, v případě závažných projevů zajistit převoz do nemocnice |
pod 80 | Velmi vysoká | Okamžitě zajistit rychlou záchrannou službu |
Obecný problém nízké saturace kyslíkem spočívá v nenápadnosti. Hodnoty mezi 90 a 95 % se nemusí nijak projevovat. Postupně se u pacienta může rozvíjet dechová tíseň, výrazná nervozita, zmatenost, studený pot nebo končetiny. U hodnot klesajících pod 80 % naopak často lékaři udávají uvolněnou náladu a euforii, kdy se stav jedince zdá lepší, než ve skutečnosti je.
Jak měřit saturaci krve kyslíkem?
Základním a oblíbeným nástrojem pro měření nasycení krve kyslíkem je pulzní oxymetr. Jeho popularita výrazně vzrostla v období pandemie Covid-19, kdy umožnil kontrolovat stav pacienta a upozornil na případný rozvoj syndromu akutního selhání plic. Hodit se však může i v mnoha dalších situacích, při kterých je oběhová a dýchací soustava narušena. Oxymetr má podobu klipsy, kterou uchytíte na prst a během několika sekund se na displeji objeví výsledek.
Některé chytré hodinky vyšší cenové kategorie mají také vestavěný oxymetr a mohou prakticky neustále monitorovat saturaci krve nositele. Jedná se o zajímavé řešení zejména u chronicky nemocných seniorů, kteří tak mají aktuální informace neustále u sebe a mohou se podle nich rozhodnout zavolat pomoc. Na rozdíl od klasické pulzní oxymetrie je však nutno počítat s výraznějšími odchylkami měření. Získané údaje jsou tak spíše jen orientační.