Oxymetry se pomalu stávají nedílnou součástí domácí lékárničky většiny rodin. V době pandemie Covid-19 je doporučovali i samotní lékaři jako vhodný prostředek pro vyhodnocení zdravotního stavu nemocného a případné nutnosti jeho hospitalizace. Pulzní oxymetry připomínají svorku, která se navleče na ušní boltec nebo prst a prosvítí tkáň infračerveným světlem. Obratem získáte přehled o saturaci kyslíkem a tepové frekvenci, což jsou ukazatele hodnotící zdraví oběhové a dýchací soustavy.
Stručné shrnutí:
K čemu slouží oxymetr – podává informace o nasycení organismu kyslíkem, dokáže odhalit, zda srdce a plíce pracují správně, nebo je nutná návštěva lékaře, pokročilejší modely dovedou vykreslit křivku srdeční činnosti, jedná se o podpůrný monitorovací nástroj chronicky nemocných lidí a těch potýkajícím se s akutním onemocněním plic.
Saturace kyslíkem – zdravý člověk má saturaci mezi 95 (93 u seniorů) a 100 %, v hodnotách 90–94 % je nutné zpozornit a zdravotní stav pravidelně sledovat, při poklesu saturace pod 90 % je nutné co nejrychleji kontaktovat lékaře, život je bezprostředně ohrožen při saturaci pod 60 %.
Tepová frekvence – udává počet úderů srdce za minutu, u mužů obvykle mezi 75 a 90, u žen 82–90, sportovci mívají okolo 40, ukazuje, jak intenzivně musí srdce pracovat, při hodnotách nad 100 je vhodné absolvovat vyšetření u lékaře a změnit životní styl
K čemu slouží oxymetr?
Hlavním úkolem oxymetru je sledovat hodnotu saturace (nasycení) kyslíkem. Měření dovede odhalit, zda srdce a plíce pracují správně a zda kyslík skutečně přichází i do míst, která jsou od orgánů nejvíce vzdáleny – prsty na rukou. Valná většina pulzních oxymetrů je dále vybavena i měřením tepové frekvence a ty pokročilejší kousky dokonce dovedou srdeční aktivitu zaznamenat ve formě grafu. Zkušené oko tak může snadno odhalit problém.
Zájem o oxymetry výrazně vzrostl v období pandemie covid-19, která ve své těžké formě způsobovala oboustranný zápal plic. Lékaři pacientům oxymetry doporučovali proto, že jejich prostřednictvím mohli snadno monitorovat, nakolik jejich plíce fungují. Při poklesu saturace pod stanovenou hranici následoval okamžitý přesun do nemocnice, protože bylo jasné, že nemoc nebezpečně postoupila.
Měření oxymetrem je jednoduché. Má podobu sponky, kterou umístíte na prst nebo ušní lalůček. Infračervený paprsek prosvítí kůži a snímá pokrvenou tkáň. Naměřené hodnoty se okamžitě zobrazují na jednoduchém monitoru. Většina výrobců udává přesnost ± 2 %. V případě hraničného výsledku se proto vyplatí test zopakovat, aby bylo jasno.
Jak číst naměřené hodnoty?
K tomu, abyste mohli získané výsledky vhodným způsobem vyhodnotit, potřebujete snad, co jednotlivé hodnoty znamenají. Většina běžně dostupných pulzních oxymetrů umí současně měřit saturaci kyslíkem a tepovou frekvenci. Oběma parametrům se věnujeme v samostatných podkapitolách.
Saturace kyslíkem
Saturace kyslíkem je označována zkratkou SpO2, přičemž výsledek je udáván v procentech. V následující tabulce nabízíme přehled hodnot a doporučení, co dělat, pokud se na displeji objeví:
| Hodnota SpO2 (v %) | Co to znamená? | Co dělat? |
|---|---|---|
| 95–99 (u seniorů 93–99) | Normální saturace u zdravého člověka | Nic |
| 90–94 % | Hraniční hodnota | Sledovat zdravotní stav, pravidelně měřit |
| 80–90 % | Rizikový stav, časté u pacientů s akutním onemocněním plic | Kontaktovat ošetřujícího lékaře nebo záchrannou službu, pacienta neustále kontrolovat |
| 60–80 % | Kritický stav, který se naplno projeví během několika desítek minut | Okamžitě kontaktovat rychlou záchrannou službu |
| Méně než 60 % | Hrozí bezprostřední ztráta vědomí a smrt | Okamžitě kontaktovat rychlou záchrannou službu |
Využití oxymetru pro měření saturace se vyplatí zejména proto, že ani hodnoty okolo 80 % se nemusí projevovat žádnými jednoznačnými příznaky. Někdy je přítomná slabá dušnost, jindy podrážděnost, u jiného pacienta se ale lze setkat třeba s náhlým zlepšením nálady a stavu. Jestliže vám tedy dvě měření následující v krátkém intervalu po sobě ukáží méně než 90 %, na nic nečekejte a kontaktuje záchrannou službu. Stav se sám od sebe neupraví.
Některé oxymetry pracují i s parametrem PI (perfuzní index). Označuje podíl okysličené krve v poměru k celkovému množství krve v končetině. Obvykle se pohybuje mezi 5 a 20 %. Zatím neexistuje žádná studie, která by stanovovala žádoucí, nebo naopak nežádoucí, hodnoty perfuzního indexu. Jedná se tak spíše jen o orientační číslo.
Tepová frekvence
Druhou hodnotou, se kterou pulzní oxymetry pracují, je tepová frekvence. Ta udává, kolikrát za minutu srdce udeří, aby rozehnalo krev do cév. Normální hodnoty bývají následující:
- Muži – 75–90 tepů za minutu
- Ženy – 82–90 tepů za minutu
- Sportovci – 40 tepů za minutu
Za fyziologickou hranici je považováno 100 tepů za minutu, spousta jedinců ovšem dosahuje vyšších hodnot. Tep roste úměrně s fyzickou námahou, ale mají na něj vliv i obezita, onemocnění srdce a cév případně genetické faktory. Někteří lidé se s vyšší tepovou frekvencí již rodí a musí tedy pracovat na jejím snížení.
Vysoký tep se obvykle projeví jako zrychlené bušení srdce. Někdy se mohou obtíže objevovat i v noci, kdy je zapotřebí dát si pozor na případnou arytmii. Pokročilejší oxymetry umí na monitoru vykreslovat křivku ne nepodobnou té EKG, nicméně musíte počítat s daleko menší přesností. Každý nepatrný pohyb má navíc vliv na její podobu, proto jí nepřikládejte zbytečně velký význam. Jako indikátor zdravotního stavu však posloužit může.
