Jahody jsou pro mnoho lidí symbolem léta. Jak na to, abyste mohli sklízet bohatou úrodu sladkých plodů z vlastní zahrádky?
Jahody lze vysazovat prakticky v každém vegetačním období. Tedy na jaře, v létě, ale i na podzim. Výsadba na jaře má však dvě zásadní výhody: Není tolik pracná a z jahod bude nejvyšší výnos. Navíc rostlinám nehrozí tolik nebezpečí. Výhoda je i v tom, že pokud nestihnete vysázet jahody na podzim a necháte to až na následující jaro, úrody se dočkáte ještě v témže roce. Přesnější období je ovlivněno tím, jaké jsou konkrétní podmínky. Lze však říci, že většinou vhodný čas pro výsadbu nastává v dubnu. Jahodníky nijak náročné nejsou, dobře se jim daří v nížinách i ve středních polohách.
Jen je tomu adekvátně nutné přizpůsobit výběr odrůdy. Jahodníky se rozlišují na tzv. remontující, tedy ty, které plodí během sezóny opakovaně, a měsíční.
Pokud chcete sklízet jahody skutečně brzy, lze doporučit rané odrůdy Elvíra, Elsanta, Honeoye a Rumba. Charakterizuje je velmi dobrá plodnost a současně jsou odolné vůči chorobám. Dozrávají už koncem května nebo začátkem června.
Stručné shrnutí:
Jahody potřebují hlinitopísčitou půdu.
Stanoviště by mělo být slunné.
Jahody se vysazují do řádků nebo do trojsponu.
Řádky vyžadují vzdálenost cca 60 až 80 cm, rostliny v řádcích 30 až 35 cm.
Rostliny dostatečně zaléváme.
Vysazujeme běžně i do netkané textilie.
Nároky jahod na stanoviště
Skromné jsou i co se týče půdy. Pokud je zasadíte tam, kde je půda chudá a štěrkovitá, nepovede se jim nijak zvlášť skvěle. Nesvědčí jim ani půdy studené jílovité či zamokřené. Jinak jsou ale pro ně vhodné takřka veškeré typy půd.
Naopak se doporučují jako optimální hlinitopísčité půdy, které obsahují dostatek humusu a živin, s neutrální až mírně kyselou půdní reakcí. Můžete proto ke stávající zemině i přimíchat rašelinový substrát. Případně použijeme kompost, který musí být kvalitní a prosetý, či dobře vyzrálý chlévský hnůj.
Záhony na jahody jsou optimální po předplodinách, jako jsou rané brambory, papriky, rajčata, tykve nebo okurky. Mělo by jít o plodiny hnojené chlévskou mrvou. Jahody bychom v ideálním případě měli na téže místo sázet až po čtyřech letech.
Jahodníky také ocení slunné stanoviště. Ve stínu příliš plodit nebudou. Ovšem pozor, nesnášejí horká místa s vysychavou půdou. Stejně tak rostlinám nesvědčí umístění na větrný záhonek.
Jak sázet jahody
To základní, co bychom měli o rostlinách vědět, je to, že zahradní jahodníky nepotřebují k svému oplodnění opylovače.
Samozřejmě si sazenice můžeme vypěstovat i sami, ale řada pěstitelů je kupuje. Pak by měly být ze spolehlivého zdroje, abychom měli záruku silných a zdravých rostlin.
Pokud se rozhodneme začít pěstovat jahody na jaře, používá se pro tento účel běžná zelená sadba, ale i tzv. frigo sadba. Tedy ta, u nichž se sazenice jahod sklidily na podzim a přes zimu se ponechaly v chladicích boxech.
Ta může být buď prostokořená, případně zakořeněná v sadbovačích. Nenechte se odradit tím, že na pohled vypadají tyto sazenice nepěkně, rostliny z nich budou velmi kvalitní.
Jahody se vysazují do řádků nebo do trojsponu. Výsadba do řádku je snazší z hlediska následné údržby. Na 1 metr čtvereční zahrádky se vejde přibližně 4 až 5 kusů sazenic jahodníku, pokud zvolíme jednořádkový způsob výsadby.
Jamky by měly být hluboké asi 15 cm a přibližně stejně široké. Řádky vyžadují vzdálenost cca 60 až 80 cm, rostliny v řádcích 30 až 35 cm. Je však na místě se řídit konkrétní odrůdou.
Tzv. srdíčko neboli centrální část jahodníkového trsu u jednotlivých rostlin by mělo být zároveň se zemí. Nikdy nesmí být příliš utopené v půdě. Nemělo by však být ani nadměrně vytažené nad povrch půdy.
Po vysazení potřebují jahody adekvátní zálivku. Vybereme si tedy raději mírně podmračené počasí, v následujících dnech by mělo pršet, jinak musíme jahody zalít. Zaléváme skutečně až sazenice po výsadbě, nikdy nelijeme vodu do jamek předem.
Zvolit netkanou textilii nebo jiný způsob výsadby
Vysazovat můžeme jahody několika způsoby. Každý z nich má své přednosti, ale i nevýhody. Mnozí zahrádkáři upřednostňují pokrytí záhonku netkanou textilií, což je méně pracné. Doporučován tento postup bývá hlavně na místa s chladnější půdou.
Textilie totiž brání prorůstání plevele, půda pak ani nevyžaduje kypření. Taktéž dobře absorbuje sluneční záření, což urychlí o několik dní zrání jahod. Odpadají nám i starosti s očišťováním sklizených jahod od hlíny.
Na druhou stranu se však půda pod textilií může přehřívat. Problematická může být i náchylnost k rozvoji chorob a množení škůdců. Výsadbu do volné půdy proto lze považovat za přirozenější, byť se musíme věnovat pravidelnému odplevelování.
Pokud se rozhodneme pro výsadbu do netkané textilie, nezapomeneme před jejím položením záhon dobře zalít.
