Vyhřezlá ploténka představuje nepříjemný zdravotní problém. Při dodržení určitých opatření se však nemusíte vzdávat ani s tímto handicapem některých sportovních aktivit. V následujícím článku si popíšeme základní informace o tomto probému a rozebereme, zda je vyhřezlá ploténka slučitelná s jízdou na kole.
Vyhřezlá ploténka a jízda na kole a další režimová opatření
Pacient po výhřezu ploténky by měl dodržovat režimová opatření, která jsou součástí jeho léčby. Jde především o to ploténky dále nepřetěžovat. Osvojit bychom si tedy měli takové pohybové vzorce, které nezpůsobují problém. Doporučená je však i přiměřená pohybová aktivita.
Ta je individuální, obecně však lze říci, že vhodným pohybem je například plavání. Co vyhřezlá ploténka a jízda na kole? Jde také o doporučovaný typ pohybu, a to i po operaci. Stejně tak odborníci souhlasí s tím, že pacienti mohou provozovat turistiku či běhat.
Naopak nedoporučované jsou kontaktní sporty, případně také všechny aktivity, které provází rotace, švihový pohyb a tvrdé dopady.
Čím je způsobena vyhřezlá ploténka
Meziobratlová ploténka je vazivová struktura, která se nachází v prostoru mezi obratli. Jde v podstatě o elastickou tkáň, která je důležitá pro adekvátní odpružení páteře. Ta se díky ní může ohýbat, ale zůstává zároveň i pevná. Například v předklonu unese lidská páteř zatížení odpovídající až 700 kg.
Samotná meziobratlová ploténka se skládá se ze dvou částí – jádra a prstence. Střed ploténky připomíná želatinu, chrupavčitý prstenec je pevný. Ploténka je tzv. avaskulární tkání, není tedy vyživována cévami. Vyživována je absorpcí míšní tekutiny, což je podmíněno neustálým tlakem. K obratlům je upoutána chrupavčitou přechodovou vrstvou.
Výhřez je v podstatě prasknutí prstence a vytlačení jádra. Podle intenzity výhřezu může dojít k podráždění nervů, což je právě i stav, kdy už problém detekuje i samotný pacient. Vyhřezlá ploténka vede až k utlačení míšního kanálu nebo dráždění a utlačování nervových kořenů.
Příčiny nejsou zcela jasné. Medicína uvažuje vliv genetiky a svou roli sehrává i nadměrná fyzická námaha. K dalším rizikovým faktorům patří zejména věk a nedostatek pohybu. K vyššímu opotřebování páteře dochází i v důsledku obezity.
Jak se výhřez ploténky projevuje
Výhřez ploténky se projevuje především bolestí. Tu lze lokalizovat nejčastěji do oblasti bederní a krční. Projevovat se však může i v hrudní páteři.
Bolest zad navíc může vystřelovat až do končetin, případně na sebe upozorňovat nepříjemným mravenčením či pocity brnění. Při postižení bederní páteře bolest v některých případech postupuje až k chodidlu. K bolesti se může přidat i slabost svalů a snížení nebo ztráta citlivosti. Odborně se tento stav označuje jako radikulární (kořenový) syndrom.
Bolest vzniká náhle, ale také pozvolna. Pacient jí trpí jen při určitých činnostech, jako je dlouhé sezení, případně však může být přítomna neustále. Dlouhodobá bolest by měla být jasným signálem k tomu, že byste se měli vydat k lékaři pro potvrzení diagnózy.
Subjektivně nepříjemné pocity nejsou jediným důvodem, proč je nutné výhřez ploténky řešit. Vytrvalý tlak na nervový kořen by nakonec mohl způsobit jeho odumření. Vyvolat může též zánět nervu.
Jak se léčí výhřez
Léčba může být konzervativní nebo chirurgická. Konzervativní léčba zahrnuje zejména podávání medikace, která ulevuje od bolesti a snižuje svalovou sílu.
Důležité je také zvolit vhodné fyzioterapeutické techniky. Proto je nutné se vypravit za rehabilitačním lékařem či za neurologem. Je zcela vyloučeno, aby se pacient pokoušel rozcvičit výhřez sám. Nevhodným pohybem si můžete naopak uškodit.
