Vrtačka patří mezi nástroje, které nemohou chybět asi v žádné domácnosti. Ať už potřebujete pověsit obraz, složit novou skříň, nebo vytvořit otvor pro protažení kabelu, víte kam sáhnout. Jedním ze základních parametrů je krouticí moment. Na rozdíl od počtu otáček nebo výkonu elektromotoru si ale řada zákazníků není jistá, jak vlastně fungování vrtačky ovlivňuje. Pokusíme se to vysvětlit na následujících řádcích.
Shrnutí článku:
Krouticí moment vrtačky – udáván v Newton metrech, určuje, jak velký odpor vrtačka dokáže překonat.
Krouticí moment vrtačky
Krouticí moment bývá často zmiňován jako jeden z hlavních parametrů vrtaček a zejména akumulátorových šroubováků. Udává se v Newton metrech (Nm) a jeho hodnota indikuje, jak velký odpor zvládne vrtačka při práci překonat. Zatímco slabší modely zvládnou pouze šroubování do dřeva, kvalitnější kousky si poradí i s utažením kovu, či dokonce bez větších problémů poslouží při míchání stavebních směsí.
Odborníci a méně často i výrobci rozlišují tři druhy krouticích momentů:
- Měkký krouticí moment – při šroubování do dřeva, postupně narůstá v průběhu šroubování a nejsilněji působí při dosahování
- Tuhý krouticí moment – při šroubování v kovu nebo betonu, při dotahování dojde k rapidnímu nárůstu
- Maximální krouticí moment – nejvyšší možné hodnoty udávané výrobcem.
V posledních letech bohužel výrobci v technických specifikacích často uvádějí pouze maximální krouticí moment. Snaží se tak zákazníky přesvědčit nejlepšími možnými čísly. Reálné hodnoty, které odpovídají měkkému krouticímu momentu, bývají zhruba o 40–50 % nižší. Přehled nejčastějších činností a potřebné výše krouticího momentu v Nm naleznete v následující tabulce:
| Krouticí moment (v Nm) | Činnost |
|---|---|
| 5–20 | Utahování šroubů v měkkých materiálech |
| 20–55 | Utahování šroubů o průměru 10–20 mm v tužších materiálech |
| nad 55 | Vrtání šroubů o vysokém průměru v tvrdých materiálech |
